S prodlužováním tmy, větším množstvím plískanic a nízkých teplot se naopak zvyšuje pravděpodobnost nemocí. Je chvilku podzim, dá se říct, že i babí léto, a přesto kolem mě lidé padají jako mouchy. I mě se to většinou nevyhne, bohužel. Letos jsem se ale rozhodla zásobit domácím zázvorovým sirupem, který by si se všemi možnými nachlazeními měl hravě poradit.
Zázvor má u nás doma čestné místo. Pamatuju se, je to několik let zpátky, kdy jsme ještě všichni okolo zázvoru v obchodě chodili a nějak jsme nevěděli, co s ním. Dnes je stálicí v mé lednici díky oblíbenosti indické kuchyně a na podzim hlavně díky jeho léčivým účinkům. Zázvor totiž prohřívá, proto je vhodný třeba jako čaj při začínajícím nachlazení, kdy v kombinaci s medem a citronem opravdu dokáže uzdravit.
Zázvorový sirup se hodí nejen do čaje, ale třeba jako šťáva do vody nebo třeba ochucovadlo do koktejlů (na to nesmím zapomenout!). Na přípravu nepotřebujete nic víc, než vodu, pořádnou dávku zázvoru a cukr. Já jsem použila klasický bílý, ale kdybych doma měla, určitě bych sáhla po nerafinovaném. Receptem jsem se inspirovala u Davida Lebovitze a ten prostě ví, jak na to. Udělejte si dávku sirupu a schovejte na horší časy nebo podarujte přátele. Neručím ale za to, že si k vám pro něj nezačnou chodit pravidelně.
Na jednu dávku sirupu jsem potřebovala
- litr vody
- 400g cukru
- 200g zázvoru
Nejprve jsem si připravila zázvor, ten jsem omyla (neloupala jsem ho, je to na vás) a nakrájela na co nejmenší kousky, aby bylo co nejvíce plochy pro vylučování chuti i léčivých látek. Do hrnce jsem si nalila vodu, přidala cukr a zázvor. Vše jsem důkladně rozmíchala a začala vařit.
Když se směs přivedla k varu, ztlumila jsem sporák tak, aby tekutina lehce probublávala a nechala jsem tak 3/4 hodiny provářet. Během toho času se tekutina zredukuje a zhoustne a chuť zázvoru přejde do ní.
Směs jsem potom vypnula a nechala vychladnout. Nakonec jsem jí přecedila, nalila do lahve a uložila do lednice. Výsledný sirup je poměrně dost pálivý po zázvoru, takže opatrně s ním.