19. dubna 2012

Vatikánský chléb štěstí?


Týden před Velikonoci se ke mně dostal darem vatikánský chléb. Trochu jsem hledala a zjistila, že putuje světem již nějakou dobu a princip spočívá v tom, že si upečete štěstí a pošlete ho dál. Technicky vzato jde o putující dlouho udržovaný kvásek, který se třeba jednou může dostat i k Vám, pokud se ještě nedostal…

Kvásek se posílá i s receptem, kde se dozvíte co každý den přidat, abyste si sedmý den upekli vlastní exemplář. Nejde ani tak o chléb v tom smyslu, jak ho známe my, ale spíše o sladkou buchtu, do níž se přidávají ty nejlepší dobroty. O recept samotný se dělit nebudu, buď k Vám doputuje sám, anebo si ho můžete třeba vygooglovat.

Ta myšlenka mě zaujala a trochu jsem zapátrala na internetu. Zjistila jsem, že ve světě putuje pod názvem „Holy bread of Padre Pio“, tedy chléb otce Pia. Je s tím spojena i historka, odehrávající se v Itálii za života jakéhosi otce Pia za druhé světové války, kdy býval chléb na příděl. Chodilo k němu mnoho lidí prosících o jídlo, ale on neměl dostatek. A jednou se stalo, že otec šel pro trochu zbylého chleba a vrátil se s větším množstvím, než měli. Chléb mu prý dal neznámý poutník, aby lidé měli zase co jíst. Což by navazovalo na současně putující chléb, kdy se jeden díl během týdne promění ve čtyři. Jinde lze zase nalézt připomínku velké podobnosti tohoto receptu s amishským chlebem přátelství nebo různá varování katolických farářů, že chléb je podvrh a nepochází tedy z Vatikánu, ani od katolíků. Co je pravdou, je otázka.



Vatikánský chléb se ke mně dostal v tak zvláštní dobu, že jeho pečení vyšlo na naděli před Velikonoci. Znamení, říkala jsem si. Chléb si Vás totiž najde tehdy, když štěstí potřebujete. A protože tento rok je pro mě přelomovým hned v několika událostech, říkala jsem si: „Jo, to je ono. Štěstí si mě našlo.“ Všechno jsem udělala, jak jsem měla, buchtu upekla a pochutnali jsme si na ní. Škoda jen, že ho můžete péct jen jednou za život. A hned v tom týdnu se mi ozvali s nabídkou na mou práci snů.

Předávání chleba dále však již natolik pozitivní nebylo, většina prvně vybraných ho odmítla, což mě dosti zklamalo. Jo, holky, jestli tohle budete někdy číst, zamrzelo mě to od vás. Ale tři díly nakonec své příjemce našly. Měla jsem dobrý pocit, že jsem štěstí poslala dál…




Jen si v této souvislosti kladu pár otázek. Jak může někdo odmítnout darované štěstí? Nebo byly děvčata prozíravější než já a neotravovaly se s falešným řetězem? Uvidíme v budoucnu, práci jsem totiž nakonec nezískala. Ale za to pochutnání to alespoň mě stálo.

19 komentářů:

  1. Dobrý den,bylo by možné mi poslat recept od samého začátku jak se zadělá ten první putující kvásek?Moc děkuji,nikde to nemůžu najít.Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten se nezadělává, ten musíte od někoho dostat :)

      Vymazat
    2. A ten od koho ho dostanu ho ziskal jak? Nejak se vyrobit musel.

      Vymazat
    3. Řekla bych že asi jako každý kvásek, ale trik je v tom jej dostat, ne vyrobit.

      Vymazat
  2. No ja nevim jestly bych si to testo vzala v domeni ze predemnou uz ho delal kdovi kdo a take nevim z jakou nemoci,lide jsou zli tak by nebyl problem i otravit nekoho proto mozna ho vase kamaradky nechtely tak se na ne nezlobte. Ale je to jen muj nazor :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemyslím, že by mě mí blízcí známí, od kterých jsem kvásek dostala, chtěli otrávit... Trošku paranoidní, ne? :)

      Vymazat
    2. Mně to moc paranoidní nepřipadá. Tedy záměrná otrava možná ano, ale s tou nechtěnou bych si moc nezahrávala. Tahle řetězovka se ke mně taky dostala. Když jsem zjistila princip, s poděkováním jsem odmítla. Svým přátelům můžu třeba důvěřovat, ale mohou totéž oni říct o svých přátelích? Někdo nechá těsto doma jen tak válet, jinde se po něm v nestřeženém okamžiku proběhne domácí mazlíček, v další domácnosti jsou zase lidé sice s upřímným srdcem, ale hygienu "lehce" zanedbávají, někdo další těsto zadělával v době, kdy měl chřipku atd. Štěstí se dá jinému člověku předat třeba pohlazením, milým slovem, upřímně projeveným zájmem o druhého... Těch způsobů je hodně, tak nevím, proč hrát řetězovku, kdy si "pochutnávám" na něčem, co může být a dost možná taky je velmi zajímavou zoologickou zahradou bacilů. A navíc se tomu skutečnému štěstí většinou musí jít naproti, samo od sebe nepřiběhne ;)

      Vymazat
    3. Myslím, že když těsto pečete na nějakých 250C , tak bakterie umírají :) Vy cíťo... :)

      Vymazat
  3. Já myslím, že je to kouzelný nápad, ať už to štěstí přinese nebo ne... I když, štěstí se rodí v hlavě, tak pokud tomu věříme, proč ne? Třeba je štěstí, že jste práci nedostala, třeba byste tam byla nešťastná! Důležité je, jak se k tomu přistupuje :-) Já jsem pekla teď v neděli, půjčila jsem si (bez dovolení, omlouvám se) Váš příběh o Padru Piovi na svůj blog, snad se nebudete zlobit... Buchtička je výborná, a co se týká těch nemocí, jak psal Anonym přede mnou... Ty můžou být v jakémkoliv jídle, v kupovaném, v čerstvém.. Proč si kazit kouzlo? Kvásky na chleba se kolikrát předávají několik generací a čím starší, tím lepší. Navíc se to peče skoro na 200°C, než se to jí... Kdo chce psa bít... ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petro, vůbec nevadí, Váš přístup je podle mého gusta :)

      Vymazat
    2. Tak ke mně se tento chléb dostal v pondělí. V životě jsem neposlala žádnou řetězovku, ale tady každý den přidávám ingredience, míchám, ňuňám se s ním... A šťastná jsem už jen z toho, že něco vzniká. Že si to žije svým životem, který předám v neděli nebo v pondělí dál. A vůbec mi nejde mi o to, jestli mi upečení přinese štěstí nebo ne. To si každý neseme v sobě. Někdo nebude šťastný ani s miliony na kontě a někdo je šťastný už jen z toho, že venku svítí sluníčko a že vůbec další den je. A štěstí vlastně je i to, že si ten chleba našel i mě. Já o něm kdysi někde četla a říkala si, že bych ho také chtěla někdy péci. Ale nevyhledávala. A on si mě našel sám. A v tom je ten půvab, to kouzlo...

      Vymazat
    3. A hlavně je tam dobrý! :)

      Vymazat
  4. Dámy, které mají obavy z nízké hygieny - těsto se přece nejí syrové, ale projde tepelnou úpravou.

    OdpovědětVymazat
  5. Určitě zajímavá věc, jen bych udělal veganskou variantu. Já bych to třeba odmítl udělat, protože se tam používá mléko, máslo, vejce ... Když už štěstí, tak mnohodruhové a né jenom lidské. Pak by účinek štěstí mohl být ještě větší ! :)

    OdpovědětVymazat
  6. s tím odmítnutím mne napadá jeden dobrý důvod... už ho dostaly a pekly. Ke mně se chleba teď dostal podruhé. V obojím případě to bylo obrovská náhoda, v obojím případě "poděkování za drobnou službu". Nechtělo se mi odmítnout, takže peču podruhé. Nečekám nějakou zázračnou dávku štěstí, ale říkám si, že když to upeču a sním, tak se snad nic nestane a třeba to pak někoho potěší.

    Vzhledem k tomu, že by se kvásek měl šířit geometrickou řadou, tka je velká pravděpodobnost, že už se s ním někdo někdy setkal.

    OdpovědětVymazat
  7. Sice jsem ho už jednou pekla, ale štěstí jsem potřebovala víc než dost... takže jsem si ho střihla podruhé.... doufám, že to pomůže. Jinak je to moc dobrá buchta :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No neměl by se péct víc než jednou, tak uvidíte :)

      Vymazat
  8. Tak dnes doputoval i k nam dostala jsem ho od sefa :)

    OdpovědětVymazat

Za všechny komentáře děkuji :)