13. května 2013

Risotto s medvědím česnekem


Medvědí česnek vládne české gastronomii za posledních pár let jako jasný hit mezi znovuobjevenými surovinami. Jeho výhodou je, že přestože má poměrně silné česnekové aroma, nemělo by se stát, že vám bude cítit z úst.

Nejsem právě člověk, který by vyrážel na objevitelské výpravy hledat jej do lesa, i když už jsem měla pár takových nutkání. Bohudík jsem medvědí česnek nedávno objevila ve své oblíbené zelenině za symbolických 10 korun, no, nekupte to. Takže putoval do košíku a nakonec padl za oběť risottu, které, jak musím podotknout, bylo opravdu vynikající. 




Až se ze mě v budoucnu stane méně městský člověk a budu mít možnost se přehrabovat v zahradě, určitě si ho jednou vysadím. I když takové procházky po lese spojené s jeho hledáním mi připadají docela poetické, ale najděte si na to čas.

Pokud se budete sami snažit medvědí česnek hledat v přírodě, vězte, že se sbírají zelené listy, které nejsou nepodobné těm konvalinkovým, ty jsou však jedovaté. Takže pozor, ať se neotrávíte. Česnekové aroma je ale významným indikátorem, že jste na správné cestě.

Na dvě porce risotta jsem potřebovala
  • jednu střední cibuli
  • trochu olivového oleje
  • dvě větší hrstě kulatozrnné rýže na risotto
  • asi 3/4 litru teplého zeleninového vývaru
  • hrst čerstvě nastrouhaného parmazánu
  • svazek medvědího česneku
  • kousek másla
  • sůl

Na oleji jsem nechala zesklovatět nadrobno nasekanou cibuli. Přidala jsem rýži a nechala ji olejem obalit a trochu opéct, aby pustila škrob. Po naběračkách jsem přidávala zeleninový vývar, každou další naběračku jsem přidávala vždy, když se předchozí vyvařila.

Vývar jsem přidávala do té doby, než rýže změkla. Pak jsem přidala ještě maličko vývaru (asi tak třetinu naběračky), vypnula plotnu a do risotta vmíchala nasekaný medvědí česnek a parmazán. Risotto jsem dokončila přidáním kousku másla, které výslednou chuť ještě zjemní.

Podle chuti ještě můžete dosolit, obvykle to ale není potřeby. Risotto by nakonec mělo mít polořídkou konzistenci a rozlít se po talíři (a pokud ne, nebojte se přidat ještě trochu vývaru, viděla jsem to nedávno dělat i Jamieho Olivera).